Dula Monika

reference

Emily

110110

Čas hrozně letí a už to bude 7 týdnů, co jsme se viděli všechny naposledy. Moc se toho změnilo.
Emily je užasné a hodné miminko. Dobře prospívá, spinká a první úsměvy už ze široka rozhazuje na všechny kolem.
I já už jsem snad začátek manuálu “Jak pracovat se svým dítětem” zdárně zvládla a myslím, že jsme sehraný pár.

Moniko, moc jsme Vám chtěla za vše poděkovat. O vaší přítomnosti jsme ze začátku (ne porodu) pochybovala, ale dnes vidím své rozhodnutí jako to nějlepší, co jsem mohla udělat.
Vaše přítomnost byla pro mě i mého muže skvělá. Cítila jsme se moc dobře a „bezpečně“.
Asi své pocity nedokážu přesně popsat, ale děkuju za vše!!!
Rozhodně se „předobjednávám“ na evetuelní další porod. Buď vás, nebo nikoho.

Teď si ale chci maximálně užít té naší holčičky, je tak sladká. Doufám, že jí to hodné období vydrží. Já pevně věřím, že ano.

Leden 2011, Jitka Očenášková


110110_2

Pokračování po roce:
…Poslední dobou na Vás často vzpomínám a nejvíce v době, kdy se blížil rok, kdy se narodila naše první dcerka Emilka. Máme za sebou skvělý i náročný rok. Emi rostě jako z vody a je z ní čiperná holčička. Stále moc hodná, i když projevy osobnosti se už dostavují. Zatím to zvládáme dobře. Mateřství je opravdu zvláštní stav, nikdy bych neřekla, že mě tak pohltí. Každý den ji pozoruju a objevuju dětský svět. Je to úžasné.

Díky kontaktu od Vás jsem se dostala na výbornou rehabilitaci a s malou od 3 měsíců pravidelně cvičíme. Řešily a stále řešíme asimetrii a koordinační poruchu. Emi už zdatně leze, staví se a obchází nábytek. Není žádný rychlík, ale kvalita je důležitější než kvantita. I z tohoto důvodu jsme se rozhodli vrátit ze Švýcarska zpět do ČR. Síla a podpora rodiny je pro nás jednoznačně důležitější. Její rozzářené oči, když je s babičkou a dědou… nemohli jsme ji ani rodče o to připravit.

Doufám, že se Vám i Vaší rodině daří dobře a za uplynulý rok jste doprovodila na svět spoustu spokojených miminek a maminek.

Často vzpomínám na Vaše slova a vůbec na vše. Ono to člověku dojde až po… Prostě zkušenosti a pocity z mateřství jsou nepřenosné. Dokud si to žena neprožije, nepochopí.

Srdečné pozdravy a určitě se uvidíme „příště“

Leden 2012, Jitka a Emi

Zpět na reference