Emilka
15.prosince 2010
Snad jako všechny nastávající maminky jsem chtěla porod, který proběhne bez komplikací. Bylo to moje první těhotenství, proto jsem neměla žádné zkušenosti a nedovedla jsem si představit, do čeho jdu. Informace jsem hledala všude. Na začátku těhotenství jsem se zaregistrovala u Apolináře. Více…
Martínek
10.prosince 2010
Porod se nám moc líbil, byl to „obřad klidu a pohody příchodu na svět toho našeho broučka“. Byla jste pro nás velikou oporou a i díky tomu se vše odvíjelo v takovém poklidu a dobré náladě. Moc Vám za to ještě jednou děkujeme
))). Myslím, že kdybychom na to byli sami dva, měla bych strach, byla bych nejistá, s Vámi jsem věděla, že stojíte při mně a můžu se soustředit jen na to, aby se brouček mohl pomalinku chystat na svět. Porodnice v Neratovicích je úžasné místo, kam se zase ráda vrátím, doufám že brzy, s bratříčkem nebo sestřičkou Martínka.A na závěr? Martin je fantastický kluk, málo pláče, hodně se směje, dělá velké pokroky, krásně plave
), dovolí nám cestování, má rád lidi, rád si hraje a moooooc rád se mazlí. Je naším nejkrásnějším dárečkem, jaký jsme mohli dostat. Moc se milujeme 
))))))))).Za celou rodinu Vám přejeme mnoho štěstí a zdraví pro celou rodinu, spooooustu dobré nálady a i v tom pracovním životě krásné prožitky s maminkami, které potřebují Vaši oporu a samé zdravé a šťastné děti.
Prosinec 2010, Praha – Petra, Ivan a Marťulka Kaňkovi
Daniel
15.července 2010
S Monikinou pomocou som v červenci 2010 priviedla na svet svojho syna Daniela. Pôrod za Monikinej asistencie bol pre mňa veľmi obohacujúcim a takmer až príjemným zážitkom. Monika je totiž nielen výbornou profesionálkou, ktorá vytušila moje potreby a priania dokonca ešte skor ako ja sama a jej rady, ako sa psychicky postaviť ku kontrakciám mi, trúfam si povedať, výrazne skrátili a spríjemnili pôrod, ale i úžasne sympatickým, dobrosrdečným a empatickým človekom. Som veľmi rada, že ma týmto životným momentom sprevádzala práve ona. Ešte raz jej za jej pomoc a podporu ďakujem.
Červenec 2010, Praha – Jana Martinská
Karinka
10.července 2010
Když jsem přišla do jiného stavu, uvažovala jsem, koho si vezmu s sebou do porodnice. Přítele (ani žádného jiného muže) jsem u porodu nechtěla – cítím to jako ryze ženskou záležitost. Chvíli jsem uvažovala o mamince, ale zpětně jsem velmi ráda, že jsem si to rozmyslela – myslím, že by mé porodní bolesti protrpěla dvakrát víc než já. Více…
Josífek
24.května 2010
Jsem ráda, že jsem rodila s dulou Monikou. Dlouho jsem se rozhodovala, jestli ji vůbec u porodu chci, ale nelituju toho. Sama bych porod těžko psychicky i fyzicky zvládala a Monika mi byla velkou oporou. Manžel být u porodu moc nechtěl, ale to mi nevadilo, věřila jsem dule, že porodům víc rozumí než manžel jako chlap a že mě bude dobře navigovat, abych měla lehký porod. Díky ní jsem rodila pouze 4 hodiny a spontánně, což je nádhera.
Květen 2010, Praha – Petra Lecnarová
Archiv
Už se ví, že přítomnost duly u porodu má v neposlední řadě i blahodárný vliv na nekomplikovaný nástup laktace, jednodušší sblížení s novorozencem a snížený výskyt poporodní deprese. Rodičky doprovázené dulou obvykle vzpomínají na porod s entusiasmem a s radostí.(viz. M.Klaus, J. Kennell: Mothering the Mother, 1993)